Usíris a Éset

Bohy, které známe pod jejich řeckými názvy Osíris a Ísis (mimochodem i slavná opera W.A.Mozarta Kouzelná flétna tyto bohy popisuje jako ztělesnění moudra a spravedlivosti) bychom nejspíše mohli přirovnat k bájnému řeckému Prométheovi. Usíris totiž učinil z tvorů s lidským tělem skutečné lidi.     Naučil je pracovat, obdělávat pole, zpracovávat kovy, dal jim oheň a vykonal pro ně ještě mnoho jiných dobrých skutků. Aby lidé nezapomněli, co je naučil, požádal měsíčního boha Thovta – otce moudrosti a učenců, aby lidem daroval písmo. Lidé proto milovali jak boha Usíra, tak i jeho ženu, bohyni Éset, jejich sláva překročila hranice Egypta, o čemž svědčí i jejich řecká jména.     Usiris však měl bratra Sutecha, který byl zlý, silný a ukrutný. Záviděl Usírovi lásku lidi a vymýšlel, jak ho zahubit. Jelikož Usíra chránila jeho manželka Éset, uchýlil se ke lsti. Nejprve v noci tajně změřil Usíra a nechal vyrobit přesně na jeho velikost nádhernou truhlu. Pak jej pozval na hostinu, na kterou byli pozvaní i Sutechovi zrádní přátelé. Usíra přemluvil, aby přišel bez své ženy. Když Usíris přišel na hostinu, ukázal Sutech všem hostům truhlu a řekl, že tomu, kdo se do ní přesně vejde, ji daruje. Proto si do ní postupně všichni lehali, nikomu však nebyla. Teprve Usírovi se podařilo do ní přesně ulehnout. V tu chvíli však přiskočili spiklenci, zaklapli víko, velkými hřeby je přibili a zalili roztaveným olovem. Truhlici pak shodili do Nilu, který ji odplavil do moře. V tu chvíli však začal opadávat Nil a slunce prudce žhnulo, takže Éset poznala, že Usírís opustil Nil a začala jej hledat.     Truhlu mezitím moře vyplavilo na křovinatý břeh u města Byblu. Křoví ihned poznalo přítomnost Usírova těla a jeho obrovskou životadárnou sílu, takže obrostlo truhlici a větve se spojily v ohromný kmen. Zpráva o tomto zázraku se donesla ke králi země. Ten nechal strom porazit a postavit ve svém paláci. Pověst však dorazila i k bohyni Eset, která se vydala do královského města. Tam ji přijali jako chůvu královského synka. Éset mu každý den kladla prst do úst, takže dítě čerpalo božskou sílu. V noci jej kladla do ohně, aby v něm spálila všechny smrtelné částečky a zaručila mu nesmrtelnost. Sama se proměnila ve vlaštovku a s nářkem obletovala zázračný sloup.     Jednou ji však vyrušila královna, která se lekla, když viděla své dítě v plamenech. Výkřikem však zaplašila kouzlo a tím zbavila své dítě nesmrtelnosti. Bohyně Éset se jí pak nechala poznat, poprosila o tu část sloupu, ve které byla truhla s Usírem a vrátila se ke svému synáčkovi Hórovi. Když Éset pochovala Usíra v egyptské zemi, přestaly útrapy, které po celou dobu zemi sužovaly. Z toho poznal Sutech, že je bratrovo tělo zpátky a vydal se hledat jeho hrob. Hledal je za dne, ale dobrý bůh Re mu v tom zabránil. Proto se vydal hledat v noci po čichu. Hrob našel, vyhrabal, Usírovo tělo roztrhal na čtrnáct dílů a rozházel po celé egyptské zemi.     Eset přišla navštívit hrob svého muže a poznala, co se stalo. Začala proto hledat kusy těla. Když se plavila po Nilu kolem krokodýlů na loďce z papyru, žádný z krokodýlů se jí neodvážil ublížit. Proto se v Egyptě věřilo, že kdo si postaví člun z papyru, přepluje řeku plnou krokodýlů bez úhony.     Postupně se Éset podařilo najít 13 částí Usírova těla. Poslední díl hodil Sutech do řeky, kde jej sežraly ryby. Tehdy se do věci vložil bůh Anúpev, který zhotovil chybějící díl ze slonové kosti a celé tělo pomazal zázračnými mastmi tak, že srostlo. Tím se stal Anúpev učitelem balzamování.     Éset postavila mnoho falešných náhrobků, ale tělo pochovala na tajném místě. Když dospěl Hór, Usírův syn, pověděla mu matka o vraždě jeho otce a duch Usírův vystoupil z říše mrtvých, aby vyzkoušel Hórovu sílu a moudrost. Hór mu řekl, že za největší krásu považuje pomstu za otcovu smrt a zvíře, které k tomu potřebuje, je kůň, na kterém bude lépe pronásledovat prchajícího nepřítele.     Hór vyzval Sutecha k zápasu, v němž byl Sutech zmrzačen a Hórovi bylo vypíchnuto oko. Nakonec však mladý Hór zvítězil, bůh měsíce Thovt uzdravil zmrzačeného Sutecha a Hórovi dal nové oko. Ten si je však neponechal, protože věděl, že když je vloží otci do úst, vzkřísí jej tím. Hórovo oko byla tím pádem první oběť. Oživlý Usíre však nezůstal dlouho mezi živými. Odkázal vládu svému synovi a sám kraloval v západní říši mrtvých. Sutech byl poražen, však ne zničen. Jeho bezhlavě ničivou povahu poznávali lidé v zemětřeseních, žáru rozpálené oblohy a v jiných přírodních katastrofách. Od té doby ovlivňuje lidské životy zlo i dobro, proti zlu bojují, avšak nikdy nemůže být zničeno úplně. Dále si můžete přečíst článek Bohové a báje